Nakonec se většina páníčků naučí poslouchat svého psa.

Únor 2010

Velbloud

25. února 2010 v 19:57 | Bruno |  Moje smečka
Do své smečky počítám i mého velblouda, i když prý není živý. To mi ale nevadí.
Když jsem poprvé spatřil svou novou rodinu, byl jsem strašně maličký. Tehdy se mi nepovedlo ani vyskočit na sedačku (a v tom jsem dnes profík!). Konečně spatřím kamaráda, který byl skoro stejně velký jako já. Byl hnědý a měl dva hrby. Do té doby patřil malé paničce, která ho dostala na Vánoce. Opravdu krasavec. Dvě velká kulatá korálková očička, malé uši a plný plyše. Tak jsem si ho vzal do parády.

Starý kamarád Miky

25. února 2010 v 16:28 | Panička |  Mí kamarádi
Když byl Bruno maličký, měl jeden velký vzor. Byl jím jeho starší kamarád Miky. Když se potkali v parku, olizovali se čumáčky, Bruno kolem něj pobíhal, dováděl. Zkrátka velcí kámoši. Před nedávnem se potkali znova. Miky šel, čuchnul k Brunovi a označkoval si koš. Bruno zvednul nohu a značku přečůral. Miky se proti Brunovi postavil, čenich na čenich, a oba začali vrčet. Potom se znechuceně obrátili každý na jinou stranu. Tak dopadá dlouho neobnovované přátelství.

Mám mlsný jazýček

23. února 2010 v 13:03 | Bruno |  Já Bruno
Páníčci mi kupují granule. Občas je vylepší paštičkou. A já jsem přitom tak vybíravý!
Samozřejmě nepohrdnu masičkem, ovšem nesmí být rybí, nad tím ohrnuju čumáček. Ani zelenina není špatná (jsem všežravec)!
Co je ale nejzajímavější? Krmivo pro křečky. Panička ho má nezagumičkované, takže stačí pytlík povalit na bok a zrníčka vysypat na koberec. Mají tam buráky, semínka, placičky.... Já si to všechno vezmu do tlamičky a odnesu do obyváku. Potom přijdu na to, že mi to ani moc nechutná, a vyplivnu krmivo na koberec. Páníčci šílí radostí.

Jsem ostříhaný!

22. února 2010 v 20:17 | Bruno |  deníček
Ach jo. Už mě zase vzali k té paní, co mi jezdí po srsti tím vrčícím strojkem. Když jsem byl malé štěňátko, dovedl jsem podběhnout vrátka psího salonu. Dnes už to neumím.

Má rodina - ten větší křeček

20. února 2010 v 19:10 | Bruno |  Moje smečka
Bude to už asi rok, co začala malá panička jančit, že by chtěla druhého křečka. Já byl okamžitě pro. Ten první křečoun moc hezky voněl, jenže mi pořád utíkal od mříží klece. Kdepak nechat se očmuchávat.

Koupání

18. února 2010 v 18:31 | Bruno |  deníček
Tak mě zase okoupali. Napřed se tváří jakoby nic, jenže něco visí ve vzduchu a já to cítím. Pro jistotu jsem si zalezl do taštičky, aby mne nenašli.

Bruno

17. února 2010 v 18:29 | Panička |  Já Bruno
Bruno byl na vyšetření, protože pořád kulhá navzdory operaci. Proto mu budou vyndávat nějaký hřebíček z kloubu. Možná to pomůže a možná ne. Kdo ví.
Taky měl zubní kámen, šel na očištění zubů. Po zákroku nám prozradili, že jsme přišli pět minut před dvanáctou - začínal mu zánět v dásni, takže teď bere jakési prášky.
To je všechno, co jsem chtěla říct.