Nakonec se většina páníčků naučí poslouchat svého psa.

Můj mlsný jazýček čima malé paničky

27. května 2010 v 17:24 | Malá panička, když byla malá |  Já Bruno
Když byla malá panička ještě menší, poslala do nějaké soutěže krátký článek o mém charakteru.
Jednou k nám měla přijít návštěva. Slavily se narozeniny, tak mamka udělala chlebíčky. Byly to spíš jednohubky, se šunkou, salámem a pomazánkou. Náš pejsek Bruník se mlsně olizoval. V tom návštěva přišla, mamka položila tácek na stůl a začalo se vítat. Nikoho nenapadlo, že Bruno, hlavní vítač, kamsi zmizel....

Asi už tušíte, co se stalo. Když přijdu do obýváku, vidím po zemi spoustu chlebíčků (bez šunky samozřejmě) a Bruna, jak sedí na sedačce a natahuje se po dalším soustu. Návštěvníci se smáli, mamka rozzlobeně honila Bruna a náš milý pejsek prchal do bezpečí pelíšku, kde byl stejně odchycen a potrestán. Příště si na šunčičku nechá zajít chuť ;-)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 atyiya atyiya | Web | 27. května 2010 v 17:27 | Reagovat

teda Bruníčku, že se nestydíš... :D

2 atyiya atyiya | Web | 27. května 2010 v 18:00 | Reagovat

ty jsi ale šikovnej pejsek :) Máš pravdu, je to Čarodějnice z Amesbury od Asonance :)

3 Fifin Fifin | Web | 6. června 2010 v 9:08 | Reagovat

Takové věci taky dělám :) rozhodně si ale nenechám zajít chuť ;)

4 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 25. června 2010 v 9:08 | Reagovat

Šunce se nedá odolat ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama