Nakonec se většina páníčků naučí poslouchat svého psa.

Když jsem byl štěňátko

8. října 2010 v 15:45 | Bruneček |  Já Bruno
Jako štěně jsem byl velmi zvědavý. Musel jsem všechno vědět, do všeho vlézt, všechno sežrat, nechat se pomazlit a seznámit se s obrovským počtem psů. Nikoho a ničeho jsem se nebál, ani těch obrovitých psů, co jsou aspoň desetkrát větší než já. Taky se mi nikdo nevyrovnal v běhání koleček. To je totiž mrzutý pes, který si nechce hrát. Jak ho vyprovokovat? Běháte kolem něj kolečka a on se někdy připojí. Velmi jsem toto běhání zdokonaloval a jednou jsem se tak uhnal, že se mnou páníčci šli na veterinu. Potom přišla změna.

Potkal jsem několik nerudných psů, co na mne vrčeli nebo dokonce vystartovali. Jednou se mě pokusil zakousnout erdelteriér a podruhé obrovské cosi, co vypadalo trochu jako pitbull. Ne umravnit, jak by se mohlo zdát, ale doopravdy zakousnout. Přestal jsem mít velké psy v oblibě. Někdy si se mnou chce hrát velké štěně, a tu na něho vrčím nebo dokonce vystartuju, protože se bojím, aby mi něco neudělalo. Co bych si hrál, mám teď jiné starosti. A tak jen stojím na místě, když přiběhne natěšené štěně a začne kolem mne obíhat kolečka....
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Maruška Maruška | Web | 8. října 2010 v 16:27 | Reagovat

Fotka je upravená a je to uričtý kreslený efekt :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama